Palec

16.02.2022

Vzbudila jsem se ve tři hodiny ráno. Venku stále foukal silný vítr. Chvílemi narážel do oken a občas byla slyšet meluzína. Některé zvuky byly přímo strašidelné. K tomu se nakonec přidal déšť a jemně bubnoval na okna. Zkoušela jsem pozorovat svůj dech, abych opět usnula.

Hlavou se mi honilo, co bych mohla napsat na blog. Myšlenek a nápadů bylo mnoho a v tu chvíli jsem vstala z postele. Stejně bych už neusnula. Vzala jsem si župan, teplé ponožky a šla si uvařit čaj.

Vzpomněla jsem si na svou paní učitelku matematiky a výtvarné výchovy. Učila mne ještě na základní škole a to je již opravdu hodně dávno. Dokonce v jiném století. Byla to krásná žena. Všichni jsme ji obdivovali. Měla štíhlou drobnou postavu a její módní oblečení pro nás bylo inspirující. Vždy dokonale nalíčená a červeně nalakované nehty na rukou i na nohou nesměly chybět.

O to více nás překvapilo, když šla na operaci s halluxy. "Vbočený palec (hallux valgus) je získanou deformitou nohy. Jedná se o komplexní postižení přednoží s poruchou postavení palce." Tato definice se mi líbí asi nejvíc.

Ano, naše dokonalá paní učitelka měla malou nedokonalost. Byly jimi vbočené palce. Operace dopadla v pořádku. Jen nám dlouho chyběla. I ta její vůně parfému. Nikdy nezapomenu na její slova, když se vrátila po operaci a rekonvalescenci zpět. "Holky, ne aby jste nosily úzké boty a vysoké podpatky. Ty bolesti a operace za to nestojí." V podpatcích jsme ji už neviděli.

A proč to všechno píši? Vzpomněla jsem si na své dvě klientky. Přišly na kraniosakrální terapii. Řešily jsme problémy s bolestmi zad. Problémy je trápily nejvíce v křížové oblasti a krční páteř naříkala také. Obě měly sedavé zaměstnání. K tomu ke všemu je sužoval i strach ze změny. Na kranio chodily každý měsíc.

Po pravidelných návštěvách se postupně jejich potíže ztrácely. Strach zmizel, záda přestala bolet. Občasné bolesti hlavy se vytratily. Menstruace začala být pravidelná a bez křečí v podbřišku. Zároveň začaly mít větší radost ze života. Vrátil se jim jas do očí a celkově omládly. Je to vcelku logické. Když je nám dobře v těle a nic nás netrápí, naše tvář je uvolněná.

Zároveň měly obě i vbočený palec, který jsme vůbec neřešily Jedna klientka jej měla na obou končetinách a druhá pouze na jedné. Jaké bylo mé překvapení, když se se mnou jedna z nich po roce loučila se slovy: "Podívejte se na mé nohy."

Ukazovala mi svá chodidla. Její halluxy byly pryč. Svěřila se, že si nikdy nelakovala nehty na nohou a nenosila volné špice u obuvi. Měla velkou radost, že nyní již může. A druhá klientka mi po půl roce, co jsme se neviděly volala, že má pro mne skvělou zprávu. Její bolestivý palec přestal bolet a je mnohem více v ose. Dokonce obuje boty, které už dávno díky vbočenému palci nenosila.

Zdálo se mi jejich oznámení jako sen. Vůbec jsem tomu nechtěla věřit. Tělo dostalo jiné postavení a jinak začalo zatěžovat končetiny. A tak se stal "zázrak." Nevím, jak se nyní klientkám daří. Tyto zprávy jsou už nejméně osm let staré.

Jen vím, že naše tělo umí všelijaké "zázraky". Jsem vděčná, že mohu být součástí změny vnímání těla se svými klienty. A teď už mohu jít klidně zase spát. Vítr přestal zpívat strašidelnou píseň  a déšť je, kdo ví kde. Třeba se mi bude něco krásného zdát, o čem bych mohla psát.