Přátelství

"Láska může zemřít na pravdu, přátelství na lež."

Bonnard

Přátelství je pro mne velice důležité. Je součástí mého života již od prvních krůčků. Některá přátelství trvají roky a zemřou s bolestí v srdci na lež. Některá trvají krátce a jsou velmi intenzivní. Další se budují mnoho let a zůstanou nakonec tichá jen ve vzpomínkách. A potom jsou ta, kdy víte, že jste "spřízněné duše". To, kdy cítíte a myslíte stejně, nemusíte moc mluvit. Jen jste. Jsou intenzivní radostí, smíchem, tancem, zpěvem, objetím, slzami...

Mé přátelství začalo na střední škole. Byly jsme stejně ztřeštěné, milovaly smích, dobrodružství, měly podobné zájmy, seděly za sebou v lavici, říkaly věci na rovinu a byly stejně drzé.

Po škole jsme se ještě párkrát viděly. Jenže život šel, děti, partneři, práce, stěhování... Najednou jsme se jedna druhé ztratily. Ztratily jsme se, ovšem přátelství tam někde uvnitř zůstalo.

Svou úžasnou přítelkyni jsem po 30 letech opět nalezla. Když jsme si psaly, nemohly jsme skončit. Spojila nás láska ke květinám a naše pomyslná nit se nikde neztratila ani nepřetrhla. Když jsem navrhla výlet do Dendrologické zahrady, ani chvíli neváhala. Jela za mnou přes dvě hodiny autem. Dokonce i bloudila. Ani bloudění ji neodradilo. Setkání, objetí, slzy na krajíčku to vše tu bylo, když jsme se setkaly. Žádná dlouhá léta nám nic nevzala. Jsme stejné. Jsme bohatší o mnoho zkušeností a pár vrásek od smíchu.

Strávily jsme spolu skvělé odpoledne s obdivováním květin, vychutnáním kávy, koupí hortenzií, sdílením života a příslibem, že se uvidíme častěji.

Další naše setkání bylo u Břevnovského kláštera. Zde byla průvodkyní má přítelkyně. Strávila tu v okolí část svého života. Venku bylo sychravo, ale to nám vůbec nevadilo. Vnímaly jsme krásu společného okamžiku. Obdivovaly plody fíků, citronů, moruší.  Pod nohama nám šustilo spadané listí na konci listopadu.

Spojuje nás i láska k focení. Ještě na škole jsme spolu fotily a vyvolávaly fotky. Ani při tomto druhém setkání jsme nemohly být s focením pozadu. Barevný podzim a všude krásná zákoutí. Den skončíl dlouhým loučením a příslibem dalšího poznávání krásných míst, která bychom chtěly jedna druhé ukázat.

 Stále jsem měla pocit,že něco hledám. Našla jsem "ztracenou přítelkyni".  Vím, že přátelství, které se zakládá na pravdě, i když někdy bolí, je pro mne velmi cenné. Jsem zase bohatší a šťastná.

"Přátelství je tichý soulad mezi dvěma citlivými a čestnými lidmi."

Voltaire

ZE ŽIVOTA