VISCERÁLNÍ TERAPIE

Co je viscerální terapie?

Jak se daří mému tělu

Viscerální terapie je velmi jemná manuální terapie, která se zabývá vyšetřením a cíleným ošetřením vnitřních orgánů břišní dutiny, malé pánve, hrudního koše, krku i mozku a jejich závěsných aparátů, léčbou funkčních poruch vnitřních orgánů. Stejně důležitá je i v terapii pohybového aparátu, pokud leží hlavní příčina těchto potíží v oblasti vnitřních orgánů a fascií.  

"Jednou z podmínek uzdravení je chuť uzdravit se."

Lucius Annaeus Seneca

O viscerální terapii

Motilita a mobilita

Terapie vychází z přesvědčení, že zdravé orgány mají určitý fyziologický pohyb. Je-li nějaký orgán poškozen zánětem, úrazem, operací či jinak, má toto poškození vliv i na okolní struktury. V místě problému (léze) dochází ke ztrátě elasticity, což ovlivňuje směr pohybu okolních orgánů a může vzniknout celý řetězec lézí, který se po nějaké době projeví jako zdravotní problém na první pohled nijak nesouvisející s vnitřním orgánem.

Při ošetření viscerální terapií se používají techniky mobilizace jednotlivých orgánů (důležité při ošetření jizev, srůstů a slepenin ve tkáních, to znamená stavy po operacích, zraněních a přímých traumatech) a nápravy jejich motility (viscerální motilita = vnitřní pohyb orgánu). 

Frekvence rytmického pohybu - motility = 7x za minutu. Viscerální mobilita = pohyb mezi dvěma orgány nebo mezi orgánem a jinou částí těla. V rámci ošetření  se uvolňují také omezení v kloubech, svalech, vazech a fasciích. Proto je vhodné ošetřit i všechny bolesti a omezení pohybového aparátu, které nereagují na obvyklé způsoby terapií.

Kdy není viscerální terapie vhodná?

Kombinace s ostatními terapiemi

Kontraindikace: akutní zánět (mimo akutní zánět močového měchýře - v tomto případě přináší ošetření viscerální terapií velkou úlevu), rakovina, velká bolest, aneurisma aorty, akutní trombózy, horečnatá onemocnění, transplantovaný orgán.

Viscerální terapii vždy kombinuji s kraniosakrální terapií, je možné doplnit o  Bachovu květovou terapií a Schüsslerovy soli.

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře. 

Příběhy z praxe