Půlnoc

07.06.2022


Často se mi stává, že mám hlavu plnou myšlenek a nemůžu spát. Bloudím po domě, piji čaj, čtu knihu nebo se dívám jen tak do tmy.

Nevím, kdy přesně přišla myšlenka oprášit korálky a vymýšlet šperky. Místo "půlnočního bloumání" jsem zapálila svíčku, vylovila na dně skříně krabice a boxy plné minerálů, korálků, šnůrek... Svět okolo přestal existovat.

V noci je zvláštní ticho. V domě i venku se ozývají zvuky, které se liší od těch denních. Do okna svítí měsíc a hvězdy okolo něj tančí. Někdy je slyšet vítr,  jen tak si zpívá snad hvězdám k tanci. V tu jedinečnou chvíli vím, že nikdo a nic nemá sílu mne vyrušit.

A tak vznikla "Půlnoční dílna". Tvořím šperky na zakázku nebo jen tak, když cítím potřebu tvoření a plynutí. Každý šperk vytvořím pouze jednou, neboť ctím jedinečnost.

Vše v životě je jedinečné a nic se neopakuje. Proto mé šperky jsou vždy po jednou kuse, aby potěšily jedinečnou osobnost.

Až se dnes rozloučí den a přijde tma, zapálím svíčku, rozezním tibetskou mísu a pracovnu provoním růží a jasmínem. Už teď mám v hlavě plno nápadů. Má fantaie se začíná toulat ke korálkům. 

Vždyť jedinečnost je tak rozmanitá a každou chvíli jiná. Je zázračná.  

Z PŮLNOČNÍ DÍLNY

Mám ráda čas adventu. Období čekání na vánoce. Je to čas, kdy vyzdobím zahradu, dům, vážu věnce, uklízím... V tuto dobu častěji přemýšlím o tom, co mi rok přinesl, co vzal a co jsem opustila. Den jde brzy spát a tma zahalí celé okolí. Je čas na svíčky a mám touhu být v tichosti sama se sebou.

Čvn 15

Ráno

To ráno, kdy mne slunce polechtalo svými prvními paprsky bylo jiné. Vzduch voněl. Byla v něm cítit vláha a jemný dotek moře. Tak moc jsem potřebovala ven. Dýchat a naplnit se paprsky slunce.

Čvn 07

Půlnoc

Často se mi stává, že mám hlavu plnou myšlenek a nemůžu spát. Bloudím po domě, piji čaj, čtu knihu nebo se dívám jen tak do tmy.